Jedním z impulzů ke vzniku biodynamického zemědělství bylo také neuspokojivé sociální postavení zemědělců. Od svého vzniku je tak tento směr spojen s úsilím o „obdělávání“ a „zúrodňování“ sociální oblasti. Cílem biodynamiků proto není jen produkce zdravých potravin, péče o půdu a krajinu, rostliny a zvířata, ale i spravedlivé postavení zemědělců, rozvoj venkova, péče o slabé a ohrožené vyloučením apod.
Součástí organismu statku jsou i lidé (na což se často zapomíná), a to nejen výkonní pracovníci, ale také staří či děti. Na mnoha biodynamických farmách se rovněž praktikuje začlenění lidí mentálně postižených, například v camphillech, ale i jiných statcích, které nejsou součástí camphillského hnutí.
Také využívání nabídky dobrovolníků, poskytování praxí studentům středních škol, umožňováním brigád a realizace sociálních či uměleckých projektů žákům a studentům nebo přímo vzdělávání a příprava zemědělských a zahradnických učňů přispívají ke zvýšení rozmanitosti lidského osazenstva statků a vytváření pestrých společenství.
V České republice nabízí Farmářská škola 3 leté praktické biodynamické vzdělávání, jehož hlavní složkou je praxe přímo v zemědělském podniku.
Demeter Česko a Slovensko pořádá řadu seminářů a kurzů se širokým záběrem
Přidružená témata:
Comments